Historie plemene
Kdy a kde s poprvé vyskytli bezsrstí psi není známo. Historie a původ je, ačkoliv se jí již zabývalo mnoho různých autorů encyklopedií, až dosud málo probádaná, a proto ve velké míře neznámá. Nepopíratelné ale je, že je to velmi staré plemeno. Zda pocházejí jihoameričtí, afričtí a asijští psi ze stejného zdroje, se nedá dokázat a je to spíše nepravděpodobné. Předpokládají se alespoň dvě lokality, kde mohl vzniknout, v Jižní Americe a v Číně.
Zda čínský chocholatý pes opravdu pochází z Číny není jisté a přinejmenším neprokázané. Narážky na existenci bezsrstých psů v Číně samozřejmě nechybí. V Číně měl chov psů tisíciletou tradici. Ve staré čínské literatuře nacházíme mnoho odkazů na plánovitý chov určitých plemen. Psi hráli svou roli také jako „dodavatelé masa“ a plnili svou úlohu i ve staročínské medicíně. Naháči se údajně vyskytovali již před tisícem let ve dvou typech. Jeden byl „svatyňový pes“, malý bezsrstý pes s měkkou kůži, na hlavě měl chocholku, na ocase a nohou chochol chlupů. Psi vážili kolem 7 kg a chovali je budhističtí mniši. Druhý typ byl větší a rovněž bez srsti, až na hřeben „prasečích štětin“ na hlavě. Byl hrubě stavěný a většinou byl tmavě šedý nebo matně černý. Toto byl „jedlý pes“. Byl vykrmován a konzumován při slavnostních příležitostech. Vážil cca 11 kg a do roku 1940 měl žít v Laosu.
Svatyňový psi byli přísně hlídáni a sloužili mnichům mimo jiné také pro předpovídání budoucnosti, přičemž se pozorovaly jejich reakce na ústní nebo písemné otázky a vyvozovaly se z toho závěry. Navíc sloužili vzhledem ke své vysoké tělesné teplotě jako léčivý prostředek proti revmatismu. Nejstarší zápisy o takových psech se datují zpětně 1200 let. Císař nebo jeho syn vlastnili psy, kteří měli „hřívu jako kůň“, proto je nazývali „malými koňmi“. Lehávali na hedvábných polštářích a dostávali ozdoby z perlových náhrdelníků. Dřevěné a bronzové figury z této doby zobrazují psy, kteří mají velkou podobnost s dnešními chocholatými psy. Jedna zpráva z roku 1215 hovoří o jednom šlechtici, který držel svého chocholatého psa v kleci ze slonoviny a dva ptáci museli bavit psa zpěvem. Podle jiné zprávy z této doby se dovídáme, že jeden otec z panovnického rodu Fu dal jako svatební dar nevěstě svého syna pět chocholatých psů.
Bezsrstí chocholatí psi byli poprvé vystavováni v Americe v roce 1885 na Westminsterské výstavě. Pak o nich nebylo nic slyšet až do doby, kdy byl na výstavě ve Filadelfii v roce 1926 opět vystavován Chinese crested dog. Potom bylo dlouhou dobu kolem psa ticho, až byl v roce 1975 založen Chinese Crested Dog Club of America. Z Ameriky se první čínští chocholatí psi dostali do Anglie v roce 1965. Byli to zjevně velmi rozdílní psi. Jedni byli malí a lehcí „typ deer“, druzí byli větší a měli hrubší stavbu. Chov těchto psů se dlouhou dobu nehýbal z místa, mnoho fenek uhynulo zřejmě zčásti také kvůli tomu, že chovatelé mezi sebou pářili pouze nahé psy a osrstěné „powder puffs“ vyloučili z plemenitby. V roce 1969 se do Anglie z USA dostala nová krevní linie a ve stejném roce byl v Anglii založen Chinese Crested Dog Club. Od té doby chov silně pokračuje.
( převzato z časopisu o pejscích)
